Transformace starších IT systémů: Jak začít a jaké kroky podniknout
PŘEČÍST ČLÁNEK
Na začátku listopadu nás v Etnetera Group, díky zapojení do platformy mezifiremního sdílení #CzechAgile Marketplace, navštívil na celý den agilní tým z firmy Y Soft. Holky a kluci z Y Softu jsou totiž součástí produktového týmu, který ve SCRUMu funguje už dlouho. Navzájem jsme si tak nasdíleli podstatné zkušenosti. Celému setkání ale předcházela diskuze nad tématy a očekáváními, jehož výsledkem byl seznam témat, u kterých chtěli lidé z YSoftu načerpat rady, tipy a hlavně inspiraci. Přinášíme vám tak závěry, které jsme si ze setkání odnesli.
Ještě před tím, než se pořádně začtete do našich závěrů, je třeba nastínit témata, která jsme probírali. Ta jsme si interně rozebrali mezi dobrovolníky z Etnetera Core a Etnetera Flow a v průběhu dne se k diskuzím nad jednotlivými tématy připojovali i další kolegové.
Všechna témata najdete v přiloženém obrázku, namátkou lze ale zmínit agilitu mimo R&D, remote work nebo adopted agile methodology. Každé z témat mělo samozřejmě i svoje podotázky.
Projektový vs produktový vývoj. Všichni víme, že tyto dvě disciplíny se nedají tak úplně srovnávat, to co nás pálí v projektovém vývoji (budget, čas, znalosti klienta) nehraje tak velkou (a někdy žádnou) roli v produktovém vývoji.
Na druhou stranu existují strasti, které jsou podobné či stejné na obou frontách. Kvalita, kompetence a know-how, to jsou pilíře, na kterých stojí prosperita produktu i projektu. A jak se o tyto pilíře v agilním světě můžeme díky tipům od Y Sofťáků starat?
Víme, že párové programování je trend, není to novinka. V Y Softu jej ale posunuli na další level. Nejen, že je zde párové programování běžnou praxí - Y Soft se drží pravidla, že novou featuru nemůže vyvíjet jeden člověk (onemocní / dovolená / odchod) - díky tomu mají stejné know-how minimálně dva lidé.
Dalším levelem je to, že někdy takovou featuru párově vyvíjí backenďák s frontenďákem. A ne tak, že každý pracuje na svém písečku, nýbrž že backenďák dělá i párově na frontendu s frontenďákem a naopak. Stejným způsobem se zapojují i testeři.
Toto je úplně jiný model sdílení znalostí a kompetencí. Samozřejmě je jednodušší jej uplatnit, když klientovi nemusíte vysvětlovat, proč jednu práci dělají dva lidé, ale bylo by skvělé se zamyslet nad tím, zda bychom mohli tento způsob vývoje začít uplatňovat i my na našich projektech.
Klient nás za kreativitu v rámci projektového řízení a organizace neplatí, a tak se často upínáme k nástrojům jako je JIRA, kde můžeme efektivně plánovat práci vývojářům, vyhodnocovat stav jednotlivých issues, čas strávený nad realizací a tak podobně. Na efektivitu se ale můžeme dívat z různých úhlů pohledu. Miro není zřejmě nikomu cizí, ale používal ho někdo z nás jako Kanbanboard?
JIRA nám poskytuje zjednodušený pohled na issue, ale v nástroji jako je Miro si tento pohled můžeme libovolně upravovat a přidávat více detailu, což může povahu klasického stand-upu vyšvihnout na jinou úroveň.
Mít samoorganizovaný tým by se dalo označit jako za jeden z cílů po zavedení agilního způsobu vývoje. Na mezifiremním setkání jsme byli přesvědčeni o tom, že to není jen hezký benefit, protože se Scrum Master může realizovat dále u jiného týmu, ale že je to opravdu prospěšné pro tým samotný.
Správně složený tým z motivovaných, kreativních lidí, kteří jsou schopni si předávat zkušenosti a know-how, zvedá kvalitu vývoje a hodnotu samotných lidí v týmu. Umožňuje to navíc implementaci SCRUMu na dalších projektech.
Nejen, že může crossfunkcionalita v týmu fungovat, ale je opravdu must have pro to, aby tým mohl svižně reagovat na jakékoliv změny, včas naplňovat cíle a posouvat kompetenci všech členů na další úroveň. Pokud chce tým naplno využívat benefitů (třeba) SCRUMu, je crossfunkcionalita v týmu hlavním stavebním kamenem.
Kontinuální a řízené předávání know-how a kompetencí skrz tým zhodnocuje po určitém časovém úseku časovou investici. Takto investovaný čas se může velmi rychle vrátit v podobě rychlejšího a kvalitnějšího odbavování tasků.
Dalším zajímavým tématem bylo posuzování seniority a kompetencí v rámci procesu navýšení mzdy a postoupení na další úroveň seniority. V Y Softu mají vytvořený model a proces, který zajišťuje promotion committee, a dle kterého zaměstnanci (inženýři) postupují, když se chtějí posunout na další úroveň a získat tak vyšší odměnu.
Nejprve zaměstnanec vyplněním dotazníků hodnotí sám sebe (skills jako problem-solving, security, architecture atd.) a poté dle aktuální seniority pošle dotazník na další kolegy. Čím je jeho úroveň vyšší, tím je do hodnocení zapojeno více kolegů. Dle toho, jak se střetnou pohledy zaměstnance a kolegů a kolik nasbírá bodů, má zaměstnanec nárok na povýšení.
Hodnocení ale zaměstnanec nemusí využít jen pro své povýšení, ale i pro svůj osobní rozvoj. Promotion comittee do procesu nezasahuje, ale zaměstnancům, kteří nesplní požadavky na povýšení, pomáhá s dalším rozvojem.
Jsme rádi, že tým z Y Softu přijal naše pozvání a těšíme se na další setkání a sdílení zkušeností.
.png)
.jpg)
